Pyroforum.org

Snad první správné použití slova "třaskavina" v médiích. To je počin hodný gratulace

petrsx01 píše:Snad první správné použití slova "třaskavina" v médiích. To je počin hodný gratulace

ale len tak na polku!! to v clanku citovali policajneho hovorcu

No nevím jestli to patří zrovna sem, ale jak se podíváte na fotku, moc na bezpečnost se nehledí , pěkné kuličky se jim tam válí....
http://www.pozary.cz/clanek/38611-v-pek ... nebezpeci/

pekna fotka. kopec kulicek. Ale chtel bych jen podotknout, ze i kdyz budes mit na hromade kulovek tisic tak nebezpeci je prakticky nulove. Pokud se neobjevi sileny cinan s cigarkem v koutku. Proste bez iniciace neni horeni (exploze). Ale podivat se na takovou pripravu musi byt euforizujici zazitek
P.S. spis nez na bezpecnost moc nehledi na poradek. Bordel slusny

I kdyz ted me napadlo, jestli to nebude ta nelegalni zabavena pyrotechnika??? A cinska ruka zakona se prave chysta udelat giga ohnostroj po svem

no ja by spise rek, ze je to ta zabavena pyrotechnika, no nechtel jsem to tady davat z duvodu bezpecnosti, ale spis poukazat na to jaci jsou japoncici do tech ohnostroju blazni, a urco by bylo zajimave tu hromadu videt v akci, ale snad takovy silenci to nejsou

Zdravim, nacriem trochu z ineho sudku, ale pri pasivacii horcika lanovou fermezou (lanovym olejom) som narazil na technicky list, v ktorom sa pise: "materialy ako bavlna, papier, latky, celuloza, drevene hobliny, juta, .... zlahka nasiaknute lanovym olejom mozu mozu byt samozapalne. Zakazane taktiez miesat s oxidacnymi cinidlami atd... Chcel by som sa spytat, ci dany sposob pasivacie pouzivate, a ako je to so skladovatelnostou a bezpecnostou zmesi s takto pasivovanym horcikom. Zmesi s K2Cr2O7 dopredu odmietam kvoli zdravotnym rizikam...
Dik

Pasivací hořčíku jsem se nikdy nezabýval, ale musím se tady zastat použití dichromanů. Dichromany jsou značně a přitom celkem zbytečně démonizovány. Při zachování běžných zásad laboratorní práce (čistota pracoviště, digestoř nebo aspoň respirátor, atp.) je práce s ním podle mého názoru bezpečná. Určitě jsem to tady už někde prezentoval, velmi pěkně zpracovanou toxikologii chromu prezentuje M. Pouzar: http://mpouzar.net/prednasky/erin.ppt

Co se týče působení lněného oleje nasáklého na hořlavé látce s velkým povrchem, problém je v nasycování jeho dvojných vazeb vzdušným kyslíkem. To je reakce exotermická a pokud je povrch nosiče dost velký, bod vznícení dost malý a přísun vzduchu dost intenzivní, může dojít k vznícení. Jemný práškový hořčík by asi měl dost velký povrch, ale jeho bod vznícení (podle MSDS přes 600°C) by měl být mimo teploty dosažitelné vysycháním fermeže..

Fermežování Mg je úplně v pohodě. Bez exotermních projevů, slože se s fermeží dobře lisují, používáno i v praxi. Pozor jen nato, že slože s fermeží nějakou dobu zrají = vliv na rychlost hoření, a nato že výlisky mírně nabydou na objemu (problém známý ze světlic z ROS).
Do round star a pod. lépe použít dichroman (pro hliník kyselinu boritou), fermežovaný Mg se ochotně sám slepuje do hrudek a musí se pak sítovat = opruz a technologický problém.

Aha, dik za objasnenie, ja som sa len haluzil, ze sa fermez natiahne do papieroveho obalu a stane sa nejaka nehoda..ale to by mal horcik asi najprv vyschnut, ze?
Inak co sa tyka K2Cr2O7, Ba(NO3)2, H3BO3 - jednoducho s takymi latkami robit v panelaku a este k tomu bez potrebnych zariadeni je stale nadmerne riziko mojim cielom , takze nebudem zbytocne tahat certa za chvost a vynecham ich zo svojich receptov...

Co se týče těch látek, tak dle mého názoru, pokud člověk není vyložené prase a nešňupe to či to nejí, tak jde o bezpečnou práci. Nevím zda to chromátování běží za vyšších teplot, pokud jo, tak jedinej problém bych viděl v možnosti polití horkým roztokem (což by mohlo skončit velice nedobře), při varu možnost tvorby mikrokapiček, které taky nejsou zrovna vhodné k vdechování ,ale jinak, bych se toho nebál, odpady bych zredukoval třeba kyselým thoisíranem na chromitou sůl a normálně to vylil.

Jinak co se týče té démonizace, tak to došlo tak daleko, že nám na střední škole bylo řečeno, že ani s dichromanem dělat nebudeme, že je to prý moc toxická a nebezpečná látka.

Co se týče látek BaN3 a H3BO3, tak toho bych se fakt nebál, jasně obojí je docela toxický, ale když to člověk vyloženě nesní, tak není problém s tím dělat.

Ano, to je pravda, to nikomu neberiem, mna vsak presvedcili dve prihody, ked som napriek opatrnosti prevrhol na zem 50g KN alebo pokrstil koberec Fe2O3. Vtedy som si povedal, ze co keby to boli nejake jedy , to by som asi lutoval dlhsie.. spolu s precitanim clanku o otrave Ba - "uspesnost zachrany zivota byva mala" :skull: http://www.dkubinsky.sk/subory/studium/Toxikologia.pdf je to pre mna jasne nie Avsak pre menej narocnych je tu BaSO4 alebo sa da kompozicie vlhcit 3% H3BO3, ktora sa da bez problemov a rizika kupit v lekarni (neodskusane, najdene na pyroguide).

Nepanikař a nepiš blbosti.
BaSO4 je na pyro témeř nepoužitelný inert. Je navíc netoxický, nerozpustný a dokonce se v medicíně používá jako kontrastní látka při rentgenování žaludku. Takže, když už by se někdo neubránil zvrhlým choutkám a pojedl něco Ba(NO3)2, dá se mu vypít vodný roztok Na2SO4 jako protijed. Nadbytek síranu sodného by pak dotyčného ješte poučil ...

Kyselina boritá je prakticky netoxická krystalická látka se kterou se pracuje dobře a zcela bezpečně. Jenom se špatně roztírá v třecí misce. Její roztok se používá v oftalmologii - oční kapky.

Dichromany, jak už tu padlo, jsou nebezpečné při vdechování - tj. při homogenizaci směsí, mletí a pod. Chromátování Mg se dělá v roztoku, já kdysi chromátoval magnálium v teplém nasyceném roztoku dichromanu, dekantoval a usušil. Naprosto v pohodě.

Každopádně, tyhle činnosti nepatří do obývacího pokoje a na koberec, nebo snad dokonce do jídelny. To dá zdravý rozum.
Za ten Fe2O3 na koberci bys zasloužil klečet na hrachu.

S dichromany by měl pokusník vzít především na vědomí jejich právní status !

Zdravím,
občas používám tento postup povlakování-fermežování hořčíku. Získal jsem ho od známého a jde o technologic. postup jedné nejmenované firmy někdy z r.1974.Toto je zkrácená verze originálu: odvážené množ. fermeže se dobře promíchá s chromanem olovnatým (2-5% váhy Mg) a vmíchá se do 1-2x prosátého Mg.Vše se důkladně prohněte, aby fermež rovnoměne pokryla všechna zrna a ihned se proseje-štětcem propasíruje přes síto cca 350ok/cm2(zde záleží na zrnitosti Mg). Síto se očistí prosetím nenafermežovaného Mg. Nafermežovaný hořčík se rozprostře na hlazený papír ve vrstvě asi 1cm při 20-25°C. Po 6hod. se Mg znovu proseje přes síto cca 150 ok/cm2, surovina se opět rozprostře na papír v asi 2cm vrstvě a suší se min. 10 dní, přičemž se průběžně prosévá: 1.-3. den denně, dále pak obden.
Osobně jsem chroman zcela vypustil a místo fermeže používám polymerovaný lněný olej (lze sehnat v potřebách pro umělce-malíře),obecně se nedoporučuje surový lněný olej.Co se týče fermeže samotné, nemůžou dělat vní obsažené rezinát a linoleáty Co,Mn a Pb nějakou neplechu? To je, prosím, otázka pro výše zasvěcené...
Jinak takto ošetřený Mg by měl být stabilní ve směsích s dusičnany, chlorečnanem K a chloristanem K, v žádném případě ale ne s NH4ClO4- zde přichází v úvahu jen chromátování Mg prostřednictvímK2Cr2O7( viz. Shimizu).
Jen tak na okraj, dle mého názoru má smysl používat fermežovaného Mg jen pro směsky k dlouhodobému skladování, což asi náš případ pravda nebude. Pro kratší dobu, cirka 1 roku, si myslím, bohatě stačí např. pro barevné světličky typu: dusičnan+ Mg+PVC+ pojidlo(šelak,iditol) nejprve rozpustit odpovídající množství pryskyřice v příslušném rozpustidle- nejlépe v methanolu(neobs. žádnou vodu) a do vzniklého laku vmíchat odvážené množ. Mg, pak přidat homogenní směs dusičnanu+PVC. Dle vlastních zkušeností, tento typ světliček nevykazoval ani po 1,5 roce skladování (v suchu, temnu) žádné znaky degradace!

Hmm panika vznikla po tom, co som niekde cital o kys. boritej ze aka je jedovata, a ze smrtelna davka je 2-15g asi to bol preklep, malo to byt 2-15g/kg...

On to asi překlep nebyl...
Proboha kolego, jak chceš do sebe dostat dva gramy něčeho jinak než horečnou konzumací? Ve vodě se rozpoušťí hodně blbě, takže boritý bych se fakt nebál. A dostat do sebe takovéhle množství přez dýchací cesty - to se asi taky povede málokomu...

Trochu selskýho rozumu při tom koukání na LD50...

Onehdá jsem četl o úmrtí po otravě kyselinou boritou. Jednalo se o lékařské vyšetření močového měchýře. Koukátkem se dostali přes močovou trubici do močového měchýře a aby dobře viděli celý moč. měchýř naplnili ho borovou vodou. A po nějaké době nastal exitus. Podotýkám, že borová voda je 3% roztok kyseliny borité v destilované vodě.
Ostatně kys. boritá s cukrem perfektně vyhubí mravence.

Vzhledem k objemu lidského močového měchýře (cca 1 L ), jde v případě 3% roztoku zase o 30g kyseliny borité. Neštastník, jež podstupuje cystoskopii (vyšetření, při kterém se ohebný kabel s kamerou a dalšími nástroji protáhne močovou cestou až do moč. měchýře), holt měl smůlu.
Vzhledem k okolnostem, kvůli kterým se tento zákrok podstupuje nemusela být ani kyselina boritá faktickou příčinou úmrtí.
A asi to bude navíc nějaký hodně dávný případ, ne ?

Svatá pravda, Jedná se o vousatý příběh - ale je stále aktuální. Šlendrián funguje stále.

skoda ze tam neni vic podrobnosti... http://ostrava.idnes.cz/muzi-vybuchla-t ... zpravy_jog

Tak schválně kdo se tu už neukáže xDDD
Píšou že látky byly nestabilní, asi další co si dělal HMTD po zavařovačkách. I když policie je schopná uzavřít celou ulici kvůli trošce flashe.