Pyroforum.org

Mám dotaz ohledně trhání pařezů a podobných prací. Pařez navrtám vrtákem d 35. Kdysi dávno jsem to plnil elektronem s KMnO4 a sírou, potom černým prachem. Nic z toho není ono. Slabé, drahé nebo nebezpečné. Pak jsem zkoušel směsi kovů s dusičnany. Nakonec jsem se ustálil přibližně na tomto složení: 20% elektron, 10% KNO3, 2% nafty nebo oleje, zbytek NH4NO3. Samozřejmě částice co nejjemnější. Ucpávka se mi osvědčila z drcené cihly. Základem jsou ostrá zrnka různé velikosti. Ještě lepší bylo vtlačit do díry s cihlou plátky gumy z duší nebo dřevěné klínky. Odpal většinou palníkem s přídavkem 1 g BP. Rozbušky nemám a po negativních zkušenostech s třaskavinami (HMTD, fulminát Ag) je ani dělat nebudu. Poslední směska má v uzavřeném prostoru docela slušnou akceleraci i výkon, ale hodně to závisí na ucpávce. Zkoušel jsem z ní i dělobuchy a pěkně duněly Cena i bezpečnost dobrá. Jen stabilita je horší a pokud navlhne, uvolňuje se čpavek a směska jde do háje. Většinou jsem míchal maximálně na 3 dny a skladoval v utěsněné plastové pixle s vysoušedlem. Zkoušel jsem i jiné směsky. Třeba Al, NH4NO3 + přídavek KClO4 (10 až 30%). Celkem dobré vlastnosti, ale ta cena... Četl jsem o dusičnanu močoviny toto: Smícháním s chlorecnanem nebo dusicnanem draselným získáte smes explodující zásahem plamene(ovšem v uzavreném prostoru).Tato smes se výborne hodí na petardy a delobuchy,vetší množství mužete použít treba na zbourání zdi. Smes s dusicnanem amonným je obdobou Ammatolu. Moc se mi to nezdá. S chlorečnanem je mi to proti srsti kvůli kyselosti DM, ale přesto jsem vyzkoušel všelijaké varianty. Ani jedna bez rozbušky nic neudělá. Ani 10g KP flashe s tím nic neudělalo. Kde je chyba? Jinak něco takového bych právě chtěl. Aby zapálením v uzavřeném prostoru explodovala, ale na vzduchu ne. Můžete někdo poradit nějakou dobrou směsku na tyto účely? díky

Všeobecně vzato, trhat pařezy pomocí různých pseudoflashů je volovina. Tyto mají slabý výkon a manipulačně jsou ne zrovna bezpečné...Ale to je až podružná záležitost. Zabývejme se tou první a to je výkon.
Přídavek DA k pseudosměskám kovů s oxidovadly je dle mě kontraproduktivní, protože v žádném případě nedojde k detonaci DA (při použití palníku), ale pouze k rychlému vyhoření, či lépe řečeno rozložení (viz raketová paliva na bázi DA). Tudy cesta nevede. Pokud trváš na palníku a do výroby kvalitní rozbušky se nepustíš, tak zůstaň u BP, či otestuj nějakou slož s chlorečnanem draselným a např. velice jemným dřevěným prachem. Jako aditívum můžeš přidat trošku Al, či Mg. Je nutné si uvědomit, že směsky budou citlivé ku tření a nárazu, ale na druhou stranu jsou již schopné detonace od plamene. V tomto je rozdíl mez chlorečnanem a např. dusičnany, či dokoncei chloristany...Tyto většinou jen velmi rychle hoří, či k stržení ku detonaci potřebují nakopnout něčím lepším, než je jen palník. Směska chlorečnanu K s dřevěnou moučkou patří k jedněm z nejvýkonnějších chlorečnanových směsí, kde je palivem pouze hořlavina (nemluvím o cheditech atd).

dík za odpověď. Zkoušel jsem vše možné i nemožné. Musím říct, že BP mi vycházel skoro nejhůř a pak směska dřevěné moučky s chlorečnanem. Do dělobuchů je dobrá a plynů dělá dost, jen ta směšně malá hustota a nebezpečnost. Stačí jiskřička nebo tření... Prostě do stejného vývrtu ji dám mnohem míň než BP nebo směsky na bázi DA. Mnohem lepší výsledky než BP dával flash elektron + hypermangan. Máš pravdu, že to co vyrábím je takový pseudoflash, ale výsledky s ním jsou zatím nejlepší. záleží ale hodně na ucpávce. Při dobré nebyl zas takový rozdíl mezi rozbuškou a palníkem. Celkem dobré výsledky (podobné jako můj pseudoflash) měla smeska 90% chlorečnanu s 10% parafínu, nakopnutá cca 10g flashe. Zatím nejlepší směska byl hliník s chloristanem amonným.
Co ten dusičnan močoviny. Dá se s ním něco dělat bez rozbuchy? S dusičnany, chlorečnany ani chloristany to maximáoně shoří, ale neexploduje. Připadá mi, že ta informace o směsce s dusičnanem draselným nebo chlorečnanem je kec...

Močkonitrát s oxidovadly (dusičnany, či ClO3- ,ClO4-) plamenem nedetonuje, ba ani nehoří. To je kec, který se dlouhodobě opisuje a opisuje...viz špenát a železo
Směska AP s AL může mít dobrý výkon, ale i tak je menší, než kdyby jsi použil rozbušku.
Je nutné si uvědomit, že i tyto citlivé směsky, pokud jsou zapáleny, nejprve hoří, pak deflagrují a pokud se hóóódně zadaří, tak přejdou v jakous takokous detonaci, ale vždy je to jen část navážky.
Směsku s dřevní moučkou jsem psal z důvodu, že vykazuje nejvyšší objem v Trauzlu. Moučka je opravdu velice jemná (např. z pásové brusky).

Osobně držel bych se na tyhle experimenty raději BP. To že ti moc nechodil mohla být jen nějaká chyba. Záleží co to bylo za BP. Musíš mít trhací! Ne nějakej meal…

Záleží na tom co máš vlastně s pařezem v úmyslu. Pokud ho definitivně odstranit tak se umísťuje trhavina malé účinnosti pod jeho střed do hloubky přibližně jednoho násobku průměru pařezu…

Mnohem silnějších trhacích účinků taky dosáhneš chlorečnanem a dřevěným uhlím. To zaručuje sice dobrou chemickou stabilitu, bohužel však hrozí nebezpečí při homogenizaci této slože díky její vyšší citlivosti. Což zcela vytlačilo průmyslové používání toho prachu.

Používal jsem vesuvit. Homemade se mi nikdy tak dobrý nepovedl. Samozřejmě by bylo ideální kdyby byl pařez kompletně odstraněn, ale na to by padla hromada trhaviny a jaksi by se to prodražilo. Mám celkem slabý traktor a většinu pařezů prostě nevyrve. Používám proto postup, že pařez navrtám, naláduju a odpálím. Při troše štěstí se roztrhne na 3 a víc kusů. S těmi si už poradím. BP je ale na tohle slabota...

Tak to se nediv. Vesuvit je na tohle totálně k ničemu poněvadž má velkou hustotu a ta zajišťuje pomalé uhořívání zrna v paralelních vrstvách což zcela zabraňuje detonaci a spíše jedná se o pneumatické efekty. Proto se taky používá do zbraní. A na trhání používá se prach zcela jiné hustoty i velikosti zrna.
Někde jsem četl že tam kde je potřeba 1Kg TNT postačí místo něho 2Kg trhacího prachu.
Dříve používal se na trhání jedině BP takže to zas taková slabota není. A dokonce používá se do dnes pro trhání hornin.
Na dobývání pařezů vhodné jsou právě trhaviny s nízkou detonační rychlostí ale vyšším podílem plynů…

Díky za objasnění. Vím, že existuje trhací prach, ale neměl jsem tu čest se s ním seznámit. Zdá se mi až neuvěřitelné, že je jen o polovinu slabší než TNT. Má "normální" složení 75/15/10 nebo větší podíl uhlí a síry pro lepší akceleraci? Jaká je ta správná zrnitost a hustota? Vesuvit jsem zkusil, protože ho měl doma nakoupeného několik kilo. Používali jsme ho do replik historických ručních zbraní a kanonů. Ani nevím, zda se dá ještě legálně koupit "na občanku"...
Ten trhací prach dokáže detonovat? To se mi nezdá. Mám dojem, že to je u něj nežádoucí jev, protože se používá na trhání velkých bloků, které mají zůstat v celku. Detonace by je rozdrtila. Také se mi nezdá ten velký objem plynů. Prach dělá kolem 300 l/kg. Podobně jsou na tom chlorality a hůř snad už jen flashe. Uvolněnou energii má proti jiným materiálům také menší. Nebo se pletu?

no nasiel som na nete zo stareho pxdecka toto

radsej som pripojil textovy subor lebo sa mi to tu spatne zobrazovalo dufam ze pomoze

Ano stou detonací je to tak trochu na pováženou. Na jednu stranu se to jako detonace snad ani formulovat nemá a zrovna tak deflagrace není ten správný výraz. Zkrátka je to něco mezi.
Rozhodně prach pro trhací účely měl by být kolem hustoty 1,6g/cm3 a tady už jedná se spíše o detonaci. Menší hustota též není na škodu. Takový prach musí hořet opravdu velmi prudce! Já bych zásadně preferoval klasické složení a malou velikost zrn. Samozřejmě další podmínkou je správné uhlí ale na tohle už je tu jiné téma…

O něco lepší výkon dává prach s dusičnanem sodíku. A kdysi dávno zkoušel se s přídavkem dusičnanu amonného pro zvýšení podílu plynů. Pochopitelně se od toho upustilo protože navlhavost a horší zažehovatelnost jsou nežádoucí.

On ten trhací prach není o polovinu slabší, než TNT, takto se to brát nedá, ale při trhání pařezů udělá poloviční práci co by stejné množství tritolu. Jde o to, v jakém směru chceš sílu výbušiny, u prachu spíše střeliviny posuzovati. Další věc je ta, že trhací prach neodhořívá ve vrstvě,jako např. Vesuvit, ale blafne prakticky okamžitě celý. Nejde tam ani tak o chemické složení, popř. jeho rozdíl, ale o fyzikální a mech. vlastnosti těchto prachů. Tzn u prachu trhacího se obsažená energie a plynné splodiny uvolní v dalece menším časovém úseku. Je to ten stejný rozdíl, jako když flash do dutinky volně vsypeš, či jej slisuješ, nebo to stejné je u BP do kulovek, jenž se nanáší na plevy atd.

V jednej knižke o bezpečnostných predpisoch v oblasti výbušnin sa písalo, že trhací prach má detonačnúrýchlosť až cca. 1200 m/s (iniciovaný rozbuškou a samozrejme vo vývrte) čo sa blíži hodnote rýchlosti najslabších bansky bezpečných trhavín a "detonančnej" rýchlosti niektorých zábleskových prachov.
Davnejšie sa dokonca skúšalo nahradiť v čiernom prachu podstatnú časť liadku draselného, liadkom amonym, čo zvýšilo silu prachu.
Takáto zmes by snáď mohla byť citlivejšia na iniciačný impulz než bežné práškové amonoliadkové trhaviny.

Tady je, jen pro doplnění ukázka trhacího prachu "v akci"
http://www.youtube.com/watch?v=Kldc_R9y ... re=related

Pěkné videjko, a pak že to nejde… Tak tak, je logické že když bude třeba přerážet ocelové konstrukce tak v tomhle případě se BP bude těžko s lisovaným tritolem srovnávat. To už je zcela o něčem jiném

BP na dobývání pařezů nebude špatnej ale přeci jen taková nějaká amonledkovčička je o něčem jiném a hlavně ta snadnost výroby

Připomínám že exploze pod hlínou může být nebezpečná neboť létají kameny. Vhodný úkryt a zabezpečení proti vniknutí nějaké osoby do zóny je tedy třeba zajistit….

video je pěkné, ale co to má společného s trháním pařezů? Tohle je spíš štípání polen na půlky, a to je proti roztržení pařezu (který je v zemi) na několik kusů naprostá sranda a brnkačka. Navíc cca čtvrt kila prachu není zrovna málo na tak křehké dřevo. Kdo z vás s tím má nějaké zkušenosti, tak ví o čem píšu. Pařez nevrtám z boku ale shora. Musí se vrtat co nejblíž jádra - v místě největší pevnosti. Jinak pukne na 2 různě veliké části. Není sranda pařez správně navrtat, naládovat a utěsnit. Když navrtáte málo nebo přeládujete prachem, ucpávka vylítne a je z toho prd. Když se navrtá moc nebo dá málo prachu, buďto "foukne" spodem nebo nahoru a taky z toho nic není. Nejhorší je, když pařez jen lehce napraskne. Pak další odpal prachem už nemá smysl -vše tudy "odfoukne". Myslel jsem, že potřebuji co největší pracovní schopnost, ale možná to tak není. Výkon je sice jedna věc, ale mě se v tomto případě víc osvědčila rychlost. Flash hypermangan+elektron+síra dával nejlepší výsledky. Použil jsem ho ale jen na testy. Byl moc nebezpečný. Teď babo raď... Znám magora, co trhal pařezy pomocí HMTD nebo nějaké směsky HMTD, AN a paliva(moučka,olej). Vyráběl třeba i 200g. Výsledky měl dobré, výroba levná a snadná, ale sebevrah nejsem. Obávám se, že bez trhaviny se slušnou pracovní schopností a rozbušky to bude pořád na nic...

Nemůžete mi někdo poskytnou informace ohledně pracovní schopnosti různých složí při iniciaci bez rozbušky? Pokud možno ne podle navážky, ale při stejném objemu složí. To je pro mě pro odpal ve vývrtu důležitější. Nikde jsem to tu nenašel. Zajímá mne hlavně BP, chlorečnany s dřevěným uhlím, dřevnou moučkou, kovy nebo jinými palivy. Chlorečnanu draselného jsem měl poměrně málo, takže s ním zas tak velké zkušenosti nemám. Sodného jsem měl asi 5 kg a"vyblbnul" jsem se s ním dost. Má velmi dobrou rozpustnost v horké vodě a směska dřevná moučka vyrobená "nacucáním" roztoku a vysušením chodila líp než smícháním jemných složek. Celkem dobré na velké dělobuchy. Jsou vlastnosti K a Na chlorečnanů hodně rozdílné? Jasně, že Na má víc kyslíku, trochu nižší rychlost hoření a větší navlhavost. Jde mi hlavně o citlivost a schopnost přejít po zapálení v uzavřeném prostoru v detonaci a co největší pracovní schopnost.