Pyroforum.org

K tomu bielemu zákalu - nejedná sa výlučne o estery ale ide hlavne o vyššie mastné kyseliny. Odstrániť sa dajú buď opakovanou destiláciou (čo je jednoduchšie a lacnejšie, alebo sa dá použiť zeolit. Ten však musí byť čistý a s ním vyčistenie trvá dosť dlho. Problém však môže byť i v neklavitnej destilovanej vode. Hlavne keď je kupovaná v hyper a supermarketoch. Vtedy je veľké riziko že sa tam môžu nachádzať i isté percentá solí.
Ad knihy : vďaka za presný názov. No hot po 48´došlo všeobecne v odbore lihovarníctva (ale o výrobe octu, kys. citrónovej a pod.) k veľkému útlmu publikačnej činnosti. Dá sa povedať, že sa to takmer tajilo. Možno preto, aby sa národ permanentne neožieral .
K použitiu páleného vápna a neutralizácii. Nedoporučujem. Jednak má na medenú destilačnú aparatúru čiastočne korozívny vplyv a jednak môže vznikať veľa iných látok zhoršujúcich chuťové vlastnosti liehu. Úprava pH sa uskutočňuje až po vydestilovaní liehu a iba v nevyhnutnej miere. Ak niekto potrebuje upraviť pH treba používať citran sodný. S ním sa dosahujú najlepšie výsledky

Pokud se jedná o zákal po ředení vodou( i z vodovodní jde ředit), mám tu zkušenost, že se sám po čase rozpustí. Jde dobře i zfiltrovat. Pokud se jedná o zákal z destilace je to problém, na který není jednoduchá odpověď.

Literatura se celosvětově posunula úplně jinam. Je plno super odborné literatury, ale člověk musí shánět, kde se dá přečíst - nyní to spíše vychází na CD či DVD. Většinou ve " velkých " jazycích - anglina, němčina, ruština.

Pokud bylo SNTL, vycházely stále nové a nové knihy. I v alkoholu je toho nového stále hodně. Pokud chce člověk něco v češtině, chce to ale jít do diplomových prací na různých vysokých školách a to i nechemického směru. Např. přidávání org. sloučenin pro lepší buket a výtěžnost, vysoce šlechtěné kvasinky a.t.p. Dnes již to není pro Home made, ale vše se specializuje, zdražuje, I přístup k informacím. A pokud člověk nemá chtíč něco vědět a zkusit si to, sklouzává do spotřebitelského stereotypu = jednodušší je to koupit hotové.

Úprava pH je docela na místě. Běžně se veme lžička octa a zneutralizuje se jedlou sodou, roztok octanu se nalije do špiritusu a přidá se lžička octa = udělá se pufrovací roztok. Na zvážení uživatele, zda dřevného, či kvasného octa.

K měděné aparatuře - aspoň část aparatury by měla být z mědi (nezoxidované) - reagují s ní merkaptany, které vznikají při kvašení - je o tom dost pojednání. Co jsou merkaptany a co dělají snad nemusím rozebírat.
Jestliže je zákal ve formě opalescence, jsou to estery - hlavně isoamylalkohol - ten se musí odstranit - bolí z něj hlava. Mrkni do knížek o lihovarnictví, je to tam popsáno.

Vedel by mi prosím niekto napísať koľko cukru a koľko droždia je nutné na jeden liter vody, pre maximalny výťažok alkoholu.
Až neskor z kukurice.

Ďakujem

Zkus si cvičně připravit obyčejné víno. Ze 100% jablečného moštu, který lze normálně koupit v supermarketu, přídavku kuchyňského cukru a optimálně vinařských kvasinek (neseženeš-li tak použij trochu droždí). Až tohle zvládneš, pak teprv přemýšlej o pálení. (A použití kukuřice a jiných škrobovin coby zdroje cukru v domácích podmínkách zavání "DAPovinou" - bez nejlépe enzymatického štěpení amylasou je to doma dost neschůdné.)
BTW: z výše uvedeného připravuju kvalitní a hlavně levné jablečné víno na různé chuťové experimenty s vermuty.
Letos jsem tedy přešel na víno šípkové, jež se po odladění technologie dá témeř zaměnit s kvalitním Tokajským.

Na závěr pokládám otázku proč tímhle zahlcujeme PYROforum ?

Pokud mě stařičká pamět neklame tak obecně lze říci že kvasný proces jede do 12% lihu v kvasu,pak už dochází k vlivem vyšší koncentraci lihu k umrtí kvasinek a proces se zpomaluje. Z 1kg cukru je asi půl litru lihu.

Dík ohlasu (za SZ děkuji) na šípkové víno přikládám odkaz na vyzkoušený recept:

http://www.multiweb.cz/kocanda/vinsipek.htm

víno z tohoto receptu je sladší až desertní, živnou sůl i sušené kvasinky mají ve Zlatnické. Ovšem, sběr šípků a jejich odbubákování je práce dost nepohodlná.

Slo by jeste uvest pri jske teplote smes kvasila?

Dekuji

Teplota kolísala mezi cca 17-20´C a doba kvašení byla cca 60 dní. Teploty nad 20´C se při kvašení vín nedoporučují, stejně jako vystavování vína světlu. I když v babských receptech bývá "a sklenici postavíme na okno", výsledky v chladu a temnu jsou mnohem lepší.

Vyjímkou, kdy je světlo a relativně teplo třeba, je příprava ořechovky. Ale to je spíše likér a digestivum. Ořechovka spolu s višnovkou, patří mezi mé oblíbené a doma ještě rozumně připravitelné mňamky.

Recepty na obě mám z rodiny jednoho kamaráda, jehož předci měli kořalnu v ulici U Apolináře - pak tam bývala léčebna alkoholiků. To jen pro zajímavost a pokud by byl velký zájem (SZ) mohu je přepsat nebo ofotit.

EDIT: Mám ale obavu, že z Pyrofora bude mou vinou Receptář Přemka Odvahy....

EDIT2: Pro velký zájem přiloženy oba návody....