Oxid deuteria-těžká voda
Moderátor: Moderátoři
Oxid deuteria-těžká voda
newim jestli se tohle téma hodí zrovna sem.
Chtěl bych vědět všechny vaše názory na oxid deuteria-neboli těžké vody,zajímali by mě vaše názory na syntézu,vlastnosti mno byl bych rád kdyby ste se podělili o vaše znalosti ohledně těžké vody,vím že za války,mno možná ještě i ted,se používala jako moderátor do reaktoru pro výrobu plutonia na atomovou bombu.
četl jsem že v normální vodě je obsažená v poměru 1/5000...má o něco málo větší teplotu varu než voda,a teplotu tání má něco málo nad nulou.také jsem se dočetli žeže vyrobit se dá elketrolýzou nebo destilací..nemá někdo nějaký lepší informace o výrobě oxidu deuteria?
Díky předem za vaše nápady,názory a rady...
Chtěl bych vědět všechny vaše názory na oxid deuteria-neboli těžké vody,zajímali by mě vaše názory na syntézu,vlastnosti mno byl bych rád kdyby ste se podělili o vaše znalosti ohledně těžké vody,vím že za války,mno možná ještě i ted,se používala jako moderátor do reaktoru pro výrobu plutonia na atomovou bombu.
četl jsem že v normální vodě je obsažená v poměru 1/5000...má o něco málo větší teplotu varu než voda,a teplotu tání má něco málo nad nulou.také jsem se dočetli žeže vyrobit se dá elketrolýzou nebo destilací..nemá někdo nějaký lepší informace o výrobě oxidu deuteria?
Díky předem za vaše nápady,názory a rady...
- abcdef
- Příspěvky: 14
- Registrován: úte 31. kvě 2005, 13:53
- Bydliště: české budějovice
- Kontaktovat uživatele:
Tady by měli být nějaké základní informace o D2O: http://cs.wikipedia.org/wiki/T%C4%9B%C5%BEk%C3%A1_voda
mě by i hodně zajímali věci ohledně výroby těžké vody.četl jsem právě o několinásobné destilaci a nebo o elektrolýze.která ta metoda je lepší newim.je pravda že se spotřebuje velký množství vody aby výsledek stál aspon za to,ale zas ta voda se pak vrátí.nemá někdo nějký bližší zkušenosti nebo informace o výrobě?..našel sem toho pár ale většinou v angličtině.
Těžká voda
Shaky,Shaky..moc se díváš na televizi,ale dobrá.takže:
První otázka je k čemu ti vlastně těžká voda bude,odpovím za tebe..naprosto k ničemu,jaxi jistě přečetl na netu používá se především k analýzám v NMR..pochybuji že máš doma nukleární magnetický rezonátor,další využití je v biotechnologiích kde se H nahradí D a sleduje se jeho stopa.Jiné využití těžké vody opravdu nevidím. Pokud si myslíš že vemeš do kádinky těžkou vodu a ponoříš do ní uran a rozjede se reakce..tak ti garantuji nerozjede,těžkovodní reaktor jenž nepotřebuje obohacený izotop uranu potřebuje tzv.kritické množství a to v tomto případě činí u těžké vody 5tun a několik tun čistého uranu pak to běží.Jistě chápeš že toto v garáži nepostavíš.
Mno budeme uvažovat dále ,na výrobu /nikoliv syntézu/ těžké vody je několik postupů ekonomicky se využívají pouze dva,destilace obyčejné vody kdy rozdíl teplot je 1stC a poměr obsahu je průměrně 1:6000 je naprosto nereálná.
Další metoda která se používala před IIsv.válkou a to destilací obohacené vody po elektrolýze je naprosto neekonomická vem si to že bys musel z 6000 litrů vody elektrolýzou odstranit 5900 litrů, a dostaneš 1%ní roztok těžké vody v 100litrech /+ a - / .Jen si spočítej kolik energie potřebuješ na rozložení 5900 litrů vody...dávám ti to za domácí ůkol !!!! :old: cenu jedné kWh počítej 3,15Kč.
V současné době se používají pouze dvě metody a to :
První je založen na výměnné reakci voda - sirovodík (GS proces) a druhý na výměnné reakci amoniak - vodík.
GS proces je založen na výměně vodíku a deuteria mezi vodou a sirovodíkem v řadě kolon, které jsou provozovány tak, že jejich horní sekce je studená a spodní sekce je horká. Voda protéká kolonami shora dolů, zatímco plynný sirovodík proudí ode dna kolon k jejich horní části. K lepšímu promíchání plynu a vody slouží řada perforovaných pater. Deuterium přechází do vody při nízkých teplotách a do sirovodíku při vysokých. Plyn nebo voda obohacené deuteriem jsou odváděny z prvního stupně kolon na kontaktu horké a studené sekce a tento proces se opakuje i v kolonách následujících stupňů. Produkt z posledního stupně, voda obohacená deuteriem do koncentrace 30 % deuteria, je dopravován do destilační jednotky, kde je vyráběna těžká voda reaktorové kvality, tj. 99,75 % oxid deuteria.
Pomocí procesu výměny mezi amoniakem a vodíkem lze extrahovat deuterium ze syntézního plynu při jeho kontaktu s kapalným amoniakem za přítomnosti katalyzátoru. Syntézní plyn je přiváděn do výměnných kolon a do konvertoru amoniaku. V kolonách plyn proudí ode dna k horní části, zatímco kapalný amoniak stéká shora dolů. Deuterium přechází z vodíku obsaženého v syntézním plynu do amoniaku, kde se koncentruje. Amoniak se potom přivádí do krakovacího zařízení na dno kolony, zatímco plyn proudí do horní části konvertoru amoniaku. Další obohacování probíhá v následujících stupních a těžká voda vhodná pro použití v reaktoru se vyrábí v konečné fázi destilací. Výchozí syntézní plyn může být poskytován závodem na výrobu amoniaku, který může být postaven jako součást závodu na výrobu těžké vody využívající výměny amoniak - vodík. Zdrojem pro získávání deuteria při výměnném procesu amoniak - vodík může být rovněž obyčejná voda.
Mnohá klíčová zařízení pro závody na výrobu těžké vody, využívajících GS procesu nebo procesu výměny mezi amoniakem a vodíkem, jsou stejná jako v některých provozech chemického průmyslu a průmyslu zpracování ropy. To platí především pro malé závody, využívající GS proces. Nicméně jen málo položek bývá "běžně ke koupi". GS proces i výměnný proces amoniak - vodík vyžadují manipulaci s velkým množstvím hořlavých, korozívních a toxických kapalin při zvýšených tlacích. V souvislosti s tím je vyžadován velmi pečlivý výběr a specifikace materiálů při stanovení projekčních a provozních norem pro závody a zařízení, využívající výše uvedené procesy, s cílem zajištění jejich dlouhodobé životnosti, vysoké bezpečnosti a spolehlivosti. Volba velikosti závodu závisí především na ekonomické stránce a potřebách. Většina položek by tedy byla upravována podle požadavků zákazníka.
Závěrem je třeba poznamenat, že v obou výměnných procesech (GS proces a proces založený na výměnné reakci amoniak - vodík) mohou být části zařízení, které nejsou jednotlivě speciálně konstruovány nebo upraveny pro výrobu těžké vody, smontovány do systémů, které jsou speciálně konstruovány nebo upraveny pro tuto výrobu. Příklady takových systémů je výroba katalyzátoru používaném ve výměnném procesu amoniak - vodík a destilace vody, používaná ke konečnému koncentrování těžké vody do úrovně reaktorové kvality.
Zařízení, která jsou speciálně konstruovaná nebo upravená pro výrobu těžké vody, využívající buď výměnný proces voda - sirovodík nebo amoniak - vodík, zahrnují následující:
Kolony pro výměnu voda - sirovodík
Výměnné kolony vyrobené z měkké nelegované oceli ( o průměru 6 - 9 m (20 - 30 ft), schopné pracovat při tlacích 2 MPa (300 psi) a více a s přípustnou tolerancí 6 mm a více na možný korozní úbytek, speciálně konstruované nebo upravené pro výrobu těžké vody založené na procesu výměny mezi vodou a sirovodíkem.
Dmychadla a kompresory
Jednostupňová nízkotlaká odstředivá dmychadla nebo kompresory (tj. 0,2 MPa nebo 30 psi) speciálně konstruované nebo upravené pro cirkulaci sirovodíkového plynu (tj. plynu obsahujícího více než 70 % H2S) při výrobě těžké vody založené na výměnném procesu voda - sirovodík. Tato dmychadla nebo kompresory mají minimální výkon 56 m3/s (120 000 SCFM), pracují při tlacích 1,8 MPa (260 psi) a více a jsou opatřené těsněním vhodným pro práci v prostředí vlhkého H2S.
Kolony pro výměnu amoniak - vodík
Výměnné kolony o minimální výšce 35 m (114,3 ft) a průměru 1,5 m - 2,5 m (4,9 - 8,2 ft) schopné pracovat při tlacích vyšších než 15 MPa (2225 psi) speciálně konstruované nebo upravené pro výrobu těžké vody založené na výměnném procesu amoniak - vodík. Tyto kolony mají v axiálním směru alespoň jeden přírubový otvor o stejném průměru jako vnitřní válcová část, přes který může být vkládáno nebo vyjímáno vnitřní zařízení kolony.
Vnitřní zařízení kolon a patrová čerpadla
Vnitřní zařízení a patrová čerpadla kolon speciálně konstruovaná nebo upravená pro kolony na výrobu těžké vody založené na výměnném procesu amoniak - vodík. Vnitřní zařízení kolon tvoří speciálně konstruovaná patra reaktorů, která zajišťují co nejlepší kontakt mezi plynem a kapalinou. Patrová čerpadla jsou speciálně konstruovaná ponorná čerpadla určená pro cirkulaci kapalného amoniaku uvnitř kontaktního patra a pro dopravu amoniaku do pater kolon.
Krakovací zařízení amoniaku
Krakovací zařízení s minimálním pracovním tlakem 3 MPa (450 psi) speciálně konstruovaná nebo upravená pro výrobu těžké vody založené na výměnném procesu amoniak - vodík.
Infračervené absorbční analyzátory
Infračervené absorbční analyzátory schopné provádět "on-line" analýzu poměru vodík/deuterium při koncentracích deuteria 90 % a výše.
Zařízení na katalytické spalování
Zařízení pro katalytické spalování, tj. převod plynného obohaceného deuteria na těžkou vodu, speciálně konstruovaná nebo upravená pro výrobu těžké vody založené na výměnném procesu amoniak - vodík.
Takže tady máš poměrně vyčerpávající odpověď,a jak jistě vidíš težká voda se obyčejnou zábrusovou aparatůrou koupenou v laboratorních potřebách neudělá. Pochybuji že na její výrobu bude stačit trafo usměrňovač,pájka,měděná trubka a několik zavařovaček.
Takže osobně přeji mnoho ůspěchů při výrobě .Dofám,že za vyčerpávající odpověď ,mě budeš informovat o množství tebou vyrobené těžké vody.
A ten domácí ukol spočítej jinač tě nechám zatrest poškole !!!!
Čistě mezi námi ...těžká voda se dá běžně koupit,samozřejmně drogerie Teta ji nevede ale Merck.Sigma,Aldrich ji běžně vedou koupíš ji i na www.rafina.cz
P+
První otázka je k čemu ti vlastně těžká voda bude,odpovím za tebe..naprosto k ničemu,jaxi jistě přečetl na netu používá se především k analýzám v NMR..pochybuji že máš doma nukleární magnetický rezonátor,další využití je v biotechnologiích kde se H nahradí D a sleduje se jeho stopa.Jiné využití těžké vody opravdu nevidím. Pokud si myslíš že vemeš do kádinky těžkou vodu a ponoříš do ní uran a rozjede se reakce..tak ti garantuji nerozjede,těžkovodní reaktor jenž nepotřebuje obohacený izotop uranu potřebuje tzv.kritické množství a to v tomto případě činí u těžké vody 5tun a několik tun čistého uranu pak to běží.Jistě chápeš že toto v garáži nepostavíš.
Mno budeme uvažovat dále ,na výrobu /nikoliv syntézu/ těžké vody je několik postupů ekonomicky se využívají pouze dva,destilace obyčejné vody kdy rozdíl teplot je 1stC a poměr obsahu je průměrně 1:6000 je naprosto nereálná.
Další metoda která se používala před IIsv.válkou a to destilací obohacené vody po elektrolýze je naprosto neekonomická vem si to že bys musel z 6000 litrů vody elektrolýzou odstranit 5900 litrů, a dostaneš 1%ní roztok těžké vody v 100litrech /+ a - / .Jen si spočítej kolik energie potřebuješ na rozložení 5900 litrů vody...dávám ti to za domácí ůkol !!!! :old: cenu jedné kWh počítej 3,15Kč.
V současné době se používají pouze dvě metody a to :
První je založen na výměnné reakci voda - sirovodík (GS proces) a druhý na výměnné reakci amoniak - vodík.
GS proces je založen na výměně vodíku a deuteria mezi vodou a sirovodíkem v řadě kolon, které jsou provozovány tak, že jejich horní sekce je studená a spodní sekce je horká. Voda protéká kolonami shora dolů, zatímco plynný sirovodík proudí ode dna kolon k jejich horní části. K lepšímu promíchání plynu a vody slouží řada perforovaných pater. Deuterium přechází do vody při nízkých teplotách a do sirovodíku při vysokých. Plyn nebo voda obohacené deuteriem jsou odváděny z prvního stupně kolon na kontaktu horké a studené sekce a tento proces se opakuje i v kolonách následujících stupňů. Produkt z posledního stupně, voda obohacená deuteriem do koncentrace 30 % deuteria, je dopravován do destilační jednotky, kde je vyráběna těžká voda reaktorové kvality, tj. 99,75 % oxid deuteria.
Pomocí procesu výměny mezi amoniakem a vodíkem lze extrahovat deuterium ze syntézního plynu při jeho kontaktu s kapalným amoniakem za přítomnosti katalyzátoru. Syntézní plyn je přiváděn do výměnných kolon a do konvertoru amoniaku. V kolonách plyn proudí ode dna k horní části, zatímco kapalný amoniak stéká shora dolů. Deuterium přechází z vodíku obsaženého v syntézním plynu do amoniaku, kde se koncentruje. Amoniak se potom přivádí do krakovacího zařízení na dno kolony, zatímco plyn proudí do horní části konvertoru amoniaku. Další obohacování probíhá v následujících stupních a těžká voda vhodná pro použití v reaktoru se vyrábí v konečné fázi destilací. Výchozí syntézní plyn může být poskytován závodem na výrobu amoniaku, který může být postaven jako součást závodu na výrobu těžké vody využívající výměny amoniak - vodík. Zdrojem pro získávání deuteria při výměnném procesu amoniak - vodík může být rovněž obyčejná voda.
Mnohá klíčová zařízení pro závody na výrobu těžké vody, využívajících GS procesu nebo procesu výměny mezi amoniakem a vodíkem, jsou stejná jako v některých provozech chemického průmyslu a průmyslu zpracování ropy. To platí především pro malé závody, využívající GS proces. Nicméně jen málo položek bývá "běžně ke koupi". GS proces i výměnný proces amoniak - vodík vyžadují manipulaci s velkým množstvím hořlavých, korozívních a toxických kapalin při zvýšených tlacích. V souvislosti s tím je vyžadován velmi pečlivý výběr a specifikace materiálů při stanovení projekčních a provozních norem pro závody a zařízení, využívající výše uvedené procesy, s cílem zajištění jejich dlouhodobé životnosti, vysoké bezpečnosti a spolehlivosti. Volba velikosti závodu závisí především na ekonomické stránce a potřebách. Většina položek by tedy byla upravována podle požadavků zákazníka.
Závěrem je třeba poznamenat, že v obou výměnných procesech (GS proces a proces založený na výměnné reakci amoniak - vodík) mohou být části zařízení, které nejsou jednotlivě speciálně konstruovány nebo upraveny pro výrobu těžké vody, smontovány do systémů, které jsou speciálně konstruovány nebo upraveny pro tuto výrobu. Příklady takových systémů je výroba katalyzátoru používaném ve výměnném procesu amoniak - vodík a destilace vody, používaná ke konečnému koncentrování těžké vody do úrovně reaktorové kvality.
Zařízení, která jsou speciálně konstruovaná nebo upravená pro výrobu těžké vody, využívající buď výměnný proces voda - sirovodík nebo amoniak - vodík, zahrnují následující:
Kolony pro výměnu voda - sirovodík
Výměnné kolony vyrobené z měkké nelegované oceli ( o průměru 6 - 9 m (20 - 30 ft), schopné pracovat při tlacích 2 MPa (300 psi) a více a s přípustnou tolerancí 6 mm a více na možný korozní úbytek, speciálně konstruované nebo upravené pro výrobu těžké vody založené na procesu výměny mezi vodou a sirovodíkem.
Dmychadla a kompresory
Jednostupňová nízkotlaká odstředivá dmychadla nebo kompresory (tj. 0,2 MPa nebo 30 psi) speciálně konstruované nebo upravené pro cirkulaci sirovodíkového plynu (tj. plynu obsahujícího více než 70 % H2S) při výrobě těžké vody založené na výměnném procesu voda - sirovodík. Tato dmychadla nebo kompresory mají minimální výkon 56 m3/s (120 000 SCFM), pracují při tlacích 1,8 MPa (260 psi) a více a jsou opatřené těsněním vhodným pro práci v prostředí vlhkého H2S.
Kolony pro výměnu amoniak - vodík
Výměnné kolony o minimální výšce 35 m (114,3 ft) a průměru 1,5 m - 2,5 m (4,9 - 8,2 ft) schopné pracovat při tlacích vyšších než 15 MPa (2225 psi) speciálně konstruované nebo upravené pro výrobu těžké vody založené na výměnném procesu amoniak - vodík. Tyto kolony mají v axiálním směru alespoň jeden přírubový otvor o stejném průměru jako vnitřní válcová část, přes který může být vkládáno nebo vyjímáno vnitřní zařízení kolony.
Vnitřní zařízení kolon a patrová čerpadla
Vnitřní zařízení a patrová čerpadla kolon speciálně konstruovaná nebo upravená pro kolony na výrobu těžké vody založené na výměnném procesu amoniak - vodík. Vnitřní zařízení kolon tvoří speciálně konstruovaná patra reaktorů, která zajišťují co nejlepší kontakt mezi plynem a kapalinou. Patrová čerpadla jsou speciálně konstruovaná ponorná čerpadla určená pro cirkulaci kapalného amoniaku uvnitř kontaktního patra a pro dopravu amoniaku do pater kolon.
Krakovací zařízení amoniaku
Krakovací zařízení s minimálním pracovním tlakem 3 MPa (450 psi) speciálně konstruovaná nebo upravená pro výrobu těžké vody založené na výměnném procesu amoniak - vodík.
Infračervené absorbční analyzátory
Infračervené absorbční analyzátory schopné provádět "on-line" analýzu poměru vodík/deuterium při koncentracích deuteria 90 % a výše.
Zařízení na katalytické spalování
Zařízení pro katalytické spalování, tj. převod plynného obohaceného deuteria na těžkou vodu, speciálně konstruovaná nebo upravená pro výrobu těžké vody založené na výměnném procesu amoniak - vodík.
Takže tady máš poměrně vyčerpávající odpověď,a jak jistě vidíš težká voda se obyčejnou zábrusovou aparatůrou koupenou v laboratorních potřebách neudělá. Pochybuji že na její výrobu bude stačit trafo usměrňovač,pájka,měděná trubka a několik zavařovaček.
Takže osobně přeji mnoho ůspěchů při výrobě .Dofám,že za vyčerpávající odpověď ,mě budeš informovat o množství tebou vyrobené těžké vody.
A ten domácí ukol spočítej jinač tě nechám zatrest poškole !!!!
Čistě mezi námi ...těžká voda se dá běžně koupit,samozřejmně drogerie Teta ji nevede ale Merck.Sigma,Aldrich ji běžně vedou koupíš ji i na www.rafina.cz
P+
tak abych to uved na pravou míru...to že se zajímám o těžkou vodu neznamená že bych jí chtěl hned vyrábět...jen sem chtěl vědět která ta metoda je asi nejlepší..a sem rád že si mi napsal tolik možností jak se dá vyrobit..u tý elektrolýzi vim že s tou elektrikou to musí bejt dost drahý..s tou destliací to asi nebude taky nějaká hračka...ale ty ostatní metody už sou celkem zajímavý.a reaktor opravdu nevedu..a zrovna atomovku se nechystám vyrobit..jinak děkuju za informace..
Docela by mně zajímalo k čemu může bejt těžká voda (potažmo vypuzené deuterium) běžnému pokusníkovi . Kromě použití v analytice nebo jaderný fyzice je to totiž látka poměrně nanic... a kupodivu (ačkoli jsem ji v ruce neměl) bude bude vypadat (a ve většině případů se i chovat) úplně stejně jako normální voda .
Deuterium nemá cenu vyrábět dá se pohodlně koupit třeba zde :
http://www.linde-gas.cz/international/w ... pg_minican
V podstatě jsem taky nepochopil k čemu běžnému pokusníkovi bude těžká voda či deuterium.Dá se opravdu běžně koupit není to žádná sledovaná,nebezpečná či démonická látka.
Takže otázka pro DAPa k čemu ti to bude dobrý??? Já ač stár se rád nechám poučit.
Jinak mě napadá několik infantilních pokusů:
ad 1 udělám led z těžke a obyčejné vody a oba dva ledy současně hodím do vody v kádince a budu čumět na to jak led z těžké vody klesne k dnu a led z obyčejné vody bude plavat....ůžasnej pokus /pravda trochu drahej/
ad 2 / Zakoupené deuterium v Minicanu napustím do balonku a pomocí závažíček budu porovnávat vznosnou sílu s balonkem naplněnou vodíkem
ad 3/ tenhle pokus považuji za třešničku na dortu a je z pokusů ten nejefektněší .Seženu deuterium dále seženu Lithium 6 v běžným lithiu je ho cca 7% a neměl by to být problém ho hmotnostně oddělit, udělám deuterid tohoto lithia,postup je naprosto stejnej jak preparace hydridu lithia ,přitom si pěkně zapokusničím . Výsledný produkt v konečné fázi nějak zahřeji na 6 milionů stC ,v tom vidím malinko problém,ale pokud mě DAP poskytne nějaký elektronický schéma emisního lejzru nejlépe z staršího časopisu radioamatéru za použití tranzistoru npn a pnp tak v konečné fázi bychom se mohli kochat krásnou termojadernou fůzí.
http://www.linde-gas.cz/international/w ... pg_minican
V podstatě jsem taky nepochopil k čemu běžnému pokusníkovi bude těžká voda či deuterium.Dá se opravdu běžně koupit není to žádná sledovaná,nebezpečná či démonická látka.
Takže otázka pro DAPa k čemu ti to bude dobrý??? Já ač stár se rád nechám poučit.
Jinak mě napadá několik infantilních pokusů:
ad 1 udělám led z těžke a obyčejné vody a oba dva ledy současně hodím do vody v kádince a budu čumět na to jak led z těžké vody klesne k dnu a led z obyčejné vody bude plavat....ůžasnej pokus /pravda trochu drahej/
ad 2 / Zakoupené deuterium v Minicanu napustím do balonku a pomocí závažíček budu porovnávat vznosnou sílu s balonkem naplněnou vodíkem
ad 3/ tenhle pokus považuji za třešničku na dortu a je z pokusů ten nejefektněší .Seženu deuterium dále seženu Lithium 6 v běžným lithiu je ho cca 7% a neměl by to být problém ho hmotnostně oddělit, udělám deuterid tohoto lithia,postup je naprosto stejnej jak preparace hydridu lithia ,přitom si pěkně zapokusničím . Výsledný produkt v konečné fázi nějak zahřeji na 6 milionů stC ,v tom vidím malinko problém,ale pokud mě DAP poskytne nějaký elektronický schéma emisního lejzru nejlépe z staršího časopisu radioamatéru za použití tranzistoru npn a pnp tak v konečné fázi bychom se mohli kochat krásnou termojadernou fůzí.
Pandy, pokiaľ máš lithium 6, tak si ho môžeš naštiepať neutrónmi - s tríciom to potom pôjde jednoduchšie, stačí chvíľu počkať (cca 12 rokov) a z polovice trícia máš deutérium.
Ale vážnejšie - nejaké pokusníčenie by mohlo byť zaujímavé v oblasti biológie (hydropónia, akvaristika...).
Ale vážnejšie - nejaké pokusníčenie by mohlo byť zaujímavé v oblasti biológie (hydropónia, akvaristika...).
... potom to nasypali do trauzlovho valca a odpálili...
Nie že nenašli ten valec... Oni nenašli ani ten barák...
Nie že nenašli ten valec... Oni nenašli ani ten barák...
Je to sice OT, ale od deuteria už není daleko k tritiu, tak se zeptám tady. Dá se sehnat i tritium? Pokud ano, jakým regucím podléhá jeho prodej?
Již dnes se máme lépe než zítra
http://www.sobestacnost.cz
http://www.sobestacnost.cz
Speciálně pro DAPa
Zde je foto těžké vody od Aldricha,Mercka,déle i jiné deuterosloučeniny ,kyselina sírová,velká ampule deuteroaceton,v předu malá ampule deuteročpavek a ležící kyselina octová CD3COOD.
Trittium je radioaktivní látka a podléhá atomovému zákonu,jeho držení bez povolení není možné a trestné.
Trittium je radioaktivní látka a podléhá atomovému zákonu,jeho držení bez povolení není možné a trestné.
- Přílohy
-
- Deuterium.jpg (89.96 KiB) Zobrazeno 38608 x
Tritium jsem bez povolení zakoupil a bez povolení držím v podobě světélkujících mikroampulek na náramkových hodinkách. Zřejmě to tedy nebude tak jednoznačné, když jsou i volně prodejné formy tritia. Vlastně přesně o tuto formu mi jde. Potřeboval bych sehnat tyto "tritium vials", ale nevím, zda je to možné i bez nějakých byrokratických nesplnitelných buzerací.
Již dnes se máme lépe než zítra
http://www.sobestacnost.cz
http://www.sobestacnost.cz
S tritiom je problém - je to žiarič. V minulosti sa tritiové "fosforeskujúce" farby (a žiariče vôbec) používali viac ako dnes. Dnes sa využívajú viacmenej len pre špeciálnu výrobu. V niektorých krajinách sú údajne zakázané napríklad aj trítiové mieridlá pre zbrane.
Uran - ano, niečo na ten spôsob. Údajne sa dajú vysledovať nejaké zmeny... Čítal som o tom už strašne dávno, takže podrobnosťami neposlúžim.
Uran - ano, niečo na ten spôsob. Údajne sa dajú vysledovať nejaké zmeny... Čítal som o tom už strašne dávno, takže podrobnosťami neposlúžim.
... potom to nasypali do trauzlovho valca a odpálili...
Nie že nenašli ten valec... Oni nenašli ani ten barák...
Nie že nenašli ten valec... Oni nenašli ani ten barák...
3H
Pánové, tricium je beta zářič s poločasem kolem 12ti let. Podléhá atomovému zákonu, tudíž bez povolení a dalších náležitostí SUJB (Státní úřad pro jadernou bezpečnost), jej nikde nekoupíte. Pro vědecké účely samozřejmě zakoupit lze, ale nevidím důvod k čemu by bylo tricium amatérovi nevybaveném drahou měřící technikou.
Hlavně, v běžných tvz. triciovaných sloučeninách je tricia chemicky nesmírně malé množství, jelikož je triciem v molekule nahrazen vodík a to poměrem velmi přibližně 10.000.000 vodíků : 1 triciu. Obsah tricia v preparátech je samozřejmě variabilní, neudává se v procentech, ale v jednotkách radioaktivity tj. v Becqerelech (Bq) nebo postaru v Curie (Ci). Jen pro zajímavost: 1Ci = 37 miliard Bq, odvozeno z aktivity 1g radia.
Jo, a měření aktivity tricia není možné běžným Geigerem, ale jen pomocí kapalinové scintilační spektroskopie dík malé energii emitovaného beta záření.
O tom, že by někdo chtěl prasit s čistým (beznosičovým) T2 nebo T2O lze pochybovat, už kvůli jeho ceně (jen hádám - řádově miliony Kč za gram) extrémní aktivitě (odhadem destíky teraBq na gram) a tedy nutnosti mít k tomu vhodnou laboratoř, což je zase podmínkou povolení SUJB....
Hlavně, v běžných tvz. triciovaných sloučeninách je tricia chemicky nesmírně malé množství, jelikož je triciem v molekule nahrazen vodík a to poměrem velmi přibližně 10.000.000 vodíků : 1 triciu. Obsah tricia v preparátech je samozřejmě variabilní, neudává se v procentech, ale v jednotkách radioaktivity tj. v Becqerelech (Bq) nebo postaru v Curie (Ci). Jen pro zajímavost: 1Ci = 37 miliard Bq, odvozeno z aktivity 1g radia.
Jo, a měření aktivity tricia není možné běžným Geigerem, ale jen pomocí kapalinové scintilační spektroskopie dík malé energii emitovaného beta záření.
O tom, že by někdo chtěl prasit s čistým (beznosičovým) T2 nebo T2O lze pochybovat, už kvůli jeho ceně (jen hádám - řádově miliony Kč za gram) extrémní aktivitě (odhadem destíky teraBq na gram) a tedy nutnosti mít k tomu vhodnou laboratoř, což je zase podmínkou povolení SUJB....
Nemám zájem o tritium jako takové, ani v podobě nějakých sloučenin. Pracovat s tímto materiálem bych opravdu nechtěl. Byl bych naprosto spokojený, kdybych zjistil, kde se dají koupit hotové tritiové kapsle. Tedy tritium zatavené do skleněné mikroampulky, která má na vnitřním povrchu nanesený luminofor. Potřeboval bych to pro výrobu mířidel na zbraně, ale zatím jsem nezjistil, jak je to u nás s legálností tohoto výrobku a s jeho dostupností.
Již dnes se máme lépe než zítra
http://www.sobestacnost.cz
http://www.sobestacnost.cz
T2
Viz můj příspěvek výše, samotné tricium nebo produkt s jeho vysokou koncentrací prostě neseženeš. Spíš si myslím, že "tricium" je zde spíš firemní název a tyto světélkující materiály žádné radioaktivní izotopy neobsahují. Vzhledem k existenci "fosforů" s dlouhým dosvitem na basi vzácných zemin, je to i zbytečné. Nepovažujte to za reklamu, ale mrkněte sem :
http://www.unitednuclear.com/glow.htm
Mimochodem, obdobný materiál mají nebo měli i ve Zlatnické....
http://www.unitednuclear.com/glow.htm
Mimochodem, obdobný materiál mají nebo měli i ve Zlatnické....
Dora: jak jsem psal, o samotné tritium ani produkt s jeho vysokou koncentrací zájem nemám. Tritiová mířidla, která mám tritium opravdu obsahují, ono to také není nic levného. Muška stála 120 USD, hledí 80 USD a kolimátorový zaměřovač asi 500 USD. Můžu to nechat několik týdnů (let) ve tmě a svítí to pořád. Tohle žádný, ani dlouhodosvitový, luminofor nedokáže. Někde na netu jsem našel údaj, že uvnitř těch kapslí je tritium s vodíkem v poměru 1:5000 a díky této malé koncentraci to v USA podléhá mnohem méně přísnému režimu než by byl pro koncentrované tritium. Není problém najít výrobky, které tyto kapsle obsahují, ale najít prodejce samotných kapslí už problém je.
Již dnes se máme lépe než zítra
http://www.sobestacnost.cz
http://www.sobestacnost.cz
skus tohleQNX píše:Dora: jak jsem psal, o samotné tritium ani produkt s jeho vysokou koncentrací zájem nemám. Tritiová mířidla, která mám tritium opravdu obsahují, ono to také není nic levného. Muška stála 120 USD, hledí 80 USD a kolimátorový zaměřovač asi 500 USD. Můžu to nechat několik týdnů (let) ve tmě a svítí to pořád. Tohle žádný, ani dlouhodosvitový, luminofor nedokáže. Někde na netu jsem našel údaj, že uvnitř těch kapslí je tritium s vodíkem v poměru 1:5000 a díky této malé koncentraci to v USA podléhá mnohem méně přísnému režimu než by byl pro koncentrované tritium. Není problém najít výrobky, které tyto kapsle obsahují, ale najít prodejce samotných kapslí už problém je.
http://www.meprolight.cz/products.html
pokud seženeš dej vědět co a za kolik
http://www.javys.sk/userdata/dokumenty/ ... rmacie.pdf
Celkom by ma zaujímalo aké je to vlastne, do váhu vypúšťané množstvo :
TRICIUM (GBq) = 80,8
Celkom by ma zaujímalo aké je to vlastne, do váhu vypúšťané množstvo :
TRICIUM (GBq) = 80,8
PLAY MORE WITH CLAYMORE
vedieť primálo je nebezpečné
vedieť priveľa tiež - Albert E.
BinMausAladin
GreenDay
vedieť primálo je nebezpečné
vedieť priveľa tiež - Albert E.
BinMausAladin
GreenDay