thermo pruty
Moderátor: Moderátoři
thermo pruty
chtěl bych se zeptat z čeho vlastně jsou thermo pruty (taková trubka do které se z jedné strany fouká kyslík a zdruhé strany hoří teplotou kolem 5500C, používá se na řežání)
předpokládám že bude z kovů(hořčík hkiník, a podobně, jenže mě by zajímalo přesnější složení a zda by bylo možné vyrobit takovýto prut aby nepotřeboval k provozu kyslíkovou láhev(přidáním okysličovadla)
předpokládám že bude z kovů(hořčík hkiník, a podobně, jenže mě by zajímalo přesnější složení a zda by bylo možné vyrobit takovýto prut aby nepotřeboval k provozu kyslíkovou láhev(přidáním okysličovadla)
Z čeho to je nevím, ale to co jsem viděl já mělo povrch měděného vzhledu (možná pomědění?) Po složení jsem nepátral, ale před pár lety jsem si zjišťoval cenu a byla přijatelná, doporučuji tedy koupit hotové. Bez kyslíku to nepůjde, jeho spotřeba je tak velká, že ji není možné pokrýt nějakou náplní uvnitř trubky. Cena těch souprav je velice nepřijatelná, ty bych zase doporučil nekupovat a nahradit běžnou O2 tlakovkou, redukčákem, hadicí a nějakým homemade držákem s ventilem. Za vyzkoušení by to stálo, pokud to bude někdo realizovat, tak bych se rád zúčastnil testů
Broco
Chtělo by to zkusit zkontaktovat prodejce/zastoupení firmy Broco. Netuším zda tuto srandu dělá ještě jiná firma. Jak je to s dostupností v čr netuším, ale dle zdroje zde http://www.konkrit.eu/konkrit/m22.html je cena střední velikosti prutů kolem 300sk/ks. Jinak co se týče hypotetické existence propalovacích tyčí bez použití kyslíku, tak to vidím dosti skepticky. U pálení železa jde o to, že kyslíku musí bejt značnej přebytek aby hořelo i pálený železo (i klasickej řezací autogenní hořák má dvojitou trysku s přívodem čistýho kyslíku středem plamene, roztavený železo hoří a zároveň je odfukováno).
O jiném výrobci nevím, ale Broco má svého prodejce i v čr.
http://www.hqh.cz/potapeni/catalog.php?kategorie_id=76
http://www.hqh.cz/potapeni/catalog.php?kategorie_id=76
-
- Příspěvky: 3
- Registrován: úte 14. srp 2007, 10:48
Zajímavost...
Náhodou jsem narazil na poměrně zajímavou informaci ohledně subjectu. Celá záležitost je překvapivě mnohem jednodušší než se na první pohled zdálo. Jedná se o úplně obyčejnou železnou trubku ve který jsou nastrkaný úplně obyčejný železný dráty (aby to tak rychle neubývalo). To je vše . Podrobnější info včetně praktické realizace doslova "na koleně" viz. svarbazar.cz . Hledat "kyslíkové kopí".
Buk: Paráda, to je velice hodnotná informace. Jen co seženu flašku s kyslíkem, tak to otestuju. Pořizovací cena profi zařízení byla neúměrná, ale tohle se dá postavit za pár stovek. Proč vadí uhlík v té trubce a v drátech?
Již dnes se máme lépe než zítra
http://www.sobestacnost.cz
http://www.sobestacnost.cz
proč vadí uhlík?
moc zásadně nevadí, hlavně je uhlík v tomhle případě špatný palivo. ideální by bylo čisty železo, a spalování by bylo nejlepčí moderovat tak, aby výsledek reakce byl Fe3O4
Fe+ O2 → FeO = 267 kJ/mol
3Fe+2O2→ Fe3O4 = 1121 kJ/mol
2Fe+ O2 → Fe2O3 = 824 kJ/mol
(1 mol je látkové množství, které obsahuje stejný pocet částic jako 12 g izotopu uhlíku 12C, jestli se nepletu)
a při hoření uhlíku máme
C + O2 → CO2 = 395 kJ/mol
takže myslím, že tady je důvod o pouřívání oceli s nejnižším obsahem uhlíku jako paliva....
Teda je to prosím moje teorie, doufám, že se nemýlím... bratru již je večer a já su rozespanej....doufám že jsem ty čísílka nezmastil, abysem nebyl veřejně pranýřován...
Fe+ O2 → FeO = 267 kJ/mol
3Fe+2O2→ Fe3O4 = 1121 kJ/mol
2Fe+ O2 → Fe2O3 = 824 kJ/mol
(1 mol je látkové množství, které obsahuje stejný pocet částic jako 12 g izotopu uhlíku 12C, jestli se nepletu)
a při hoření uhlíku máme
C + O2 → CO2 = 395 kJ/mol
takže myslím, že tady je důvod o pouřívání oceli s nejnižším obsahem uhlíku jako paliva....
Teda je to prosím moje teorie, doufám, že se nemýlím... bratru již je večer a já su rozespanej....doufám že jsem ty čísílka nezmastil, abysem nebyl veřejně pranýřován...
Umřel s udiveným výrazem na tváři: "Někde se asi stala chyba.."
No vcelku by mně zajímalo jak (a proč) chceš hoření moderovat . Přeci kyslíku tam musíš prát obrovský množství (ve velkým přebytku), jinak to nebude fungovat, resp. blbě - tyčka hned shoří a výsledek nic moc. Bude to podobný jako řezání řezací elektrodou. Jde o to, aby hořelo taky přímo železo který propaluješ a abys kyslíkem i vyfoukal co nejvíc taveniny pryč z místa, kde se to taví. Jinak bude proces neefektivní. Nějaký informace (z praktických testů) jsou i na diskusi na svarbazaru (svarforum.cz). Dokonce je tam zmínka i o tom, jak velkou tyčku "utáhne" běžná kyslíková flaška a že na větší kalibry už se musí spojovat víc flašek, aby se vůbec stíhal kyslík odpařit. Pro představu - 12mm prut (trubka) je údajně na hranici s jednou flaškou a kyslíku je potřeba přes 1000l/hod.
Jinak s tím uhlíkem mně to taky zaujalo. Nejsem metalurg, ale nemohlo by to být taky z důvodu toho, aby se nenauhličoval materiál v okolí "řezu"? Přeci jen se ta technologie používá i pro jiný věci než totální destrukce. V origo prospektu je zmínka o tom, že "nenanáší uhlík na opracovávaný materiál" což by moh bejt jen blbej (nepřesnej) překlad od člověka, kterej neví která bije (obvyklej stav při překladech návodů).
Jinak s tím uhlíkem mně to taky zaujalo. Nejsem metalurg, ale nemohlo by to být taky z důvodu toho, aby se nenauhličoval materiál v okolí "řezu"? Přeci jen se ta technologie používá i pro jiný věci než totální destrukce. V origo prospektu je zmínka o tom, že "nenanáší uhlík na opracovávaný materiál" což by moh bejt jen blbej (nepřesnej) překlad od člověka, kterej neví která bije (obvyklej stav při překladech návodů).
uhlík.. se do Humpolece neodstěhoval....
no myslel jsem "moderovat" (dost blbě volený slovo) tak, aby hoření fungovalo dle :
3Fe+2O2→ Fe3O4
kyslíku musí být veliký přebytek, neb hořením vzniklý teplo musí ohřát kyslík kolem proudící i řezanej materiál, kterej v tom proudu horkýho kyslíku rovněž odhoříví a je taky roztavený "vyfukován" z řezné spáry.
Ten uhlík, nevím přesně jak, se, sviňa, účastní reakcí a vypadá to z dálky tak, že železo hoří ochotněji než uhlík, tem má tendenci zůstávat v okolí a s okolním materiálem utvářet slitinu FeC, tzn. v místě řezu (svaru) vznikne uhlíkatější materiál než původní řezanej materiál. Tohle se dějě o i při jinejch technologiích řezání (topný plyn + kyslík, případně plazmahořák se špatnou směsí řeznýho plynu - magor tam v rámci úspor švihl flašku CO2 se slovy je to levnější a svařuje se v tom taky..) I při svařování legovaných ocelí (142xx, nerezi, chromvanady atd.) či jinejch slitin (Al, MG, atd) nejde používat ve svářečce CO2, alébrž směsné plyny Ar, N, + kapka H (< 2,9% H2) (přesný složení toho co je ve falšce na ten kterej materiál fakt nevím) je dobrý při svařování WIG (TIG) austenitických ocelí,
které obsahují maximálně 2% feritu. Zlepšuje závar, zvyšuje rychlost svařování a snižuje porezitu (nebublá při vaření). Směsi obsahující vodík poskytují na základě jejho redukčního účinku přídavnou ochranu, tj. zbytky kyslíku jsou vázány vodíkem a tím zabraňují tvorbě oxidů (náběhová barva) svařovaného materiálu.
P.S.: jsem ještě na pyrofóru? nebo už ve http://www.svum.cz/ ???
3Fe+2O2→ Fe3O4
kyslíku musí být veliký přebytek, neb hořením vzniklý teplo musí ohřát kyslík kolem proudící i řezanej materiál, kterej v tom proudu horkýho kyslíku rovněž odhoříví a je taky roztavený "vyfukován" z řezné spáry.
Ten uhlík, nevím přesně jak, se, sviňa, účastní reakcí a vypadá to z dálky tak, že železo hoří ochotněji než uhlík, tem má tendenci zůstávat v okolí a s okolním materiálem utvářet slitinu FeC, tzn. v místě řezu (svaru) vznikne uhlíkatější materiál než původní řezanej materiál. Tohle se dějě o i při jinejch technologiích řezání (topný plyn + kyslík, případně plazmahořák se špatnou směsí řeznýho plynu - magor tam v rámci úspor švihl flašku CO2 se slovy je to levnější a svařuje se v tom taky..) I při svařování legovaných ocelí (142xx, nerezi, chromvanady atd.) či jinejch slitin (Al, MG, atd) nejde používat ve svářečce CO2, alébrž směsné plyny Ar, N, + kapka H (< 2,9% H2) (přesný složení toho co je ve falšce na ten kterej materiál fakt nevím) je dobrý při svařování WIG (TIG) austenitických ocelí,
které obsahují maximálně 2% feritu. Zlepšuje závar, zvyšuje rychlost svařování a snižuje porezitu (nebublá při vaření). Směsi obsahující vodík poskytují na základě jejho redukčního účinku přídavnou ochranu, tj. zbytky kyslíku jsou vázány vodíkem a tím zabraňují tvorbě oxidů (náběhová barva) svařovaného materiálu.
P.S.: jsem ještě na pyrofóru? nebo už ve http://www.svum.cz/ ???
Umřel s udiveným výrazem na tváři: "Někde se asi stala chyba.."
no, svářečku sem viděl jenom z dálky, takže vám asi nic novýho neporadím..
ale z rovnic, které tady uvedl kolega Dalca podle mě plyne, že při velkém přebytku kyslíku bude nejpravděpodobněji tvořen oxid s největším obsahem kyslíku a to je Fe2O3. Souvislost s těmi molárními teply mi ale nějak unikla - jednodušší bude ukázat to na výhřevnosti, kterážto je vlastně spalným teplem, přepočteným na kilogram látky (a otočené znaménko ).. u uhlíku je výhřevnost 32,8MJ/kg a u železa pokud dobře počítám asi 6,7MJ/kg (za předpokladu že hoří na Fe3O4), tudíž uhlík je mnohem výhřevnější při reakci s kyslíkem nežli železo a je tedy podstatně lepším palivem. Navíc uhlík bude hořet přednostně a spotřebovávat kyslík který by jinak byl k dispozici pro železo.
Jako zásadní problém s uhlíkem bych tím pádem viděl tady již popisované nauhličování svářeného/řezaného matroše.
PS: tam kde hoří železo, tam je to pro mě PYRO snad až moc
ale z rovnic, které tady uvedl kolega Dalca podle mě plyne, že při velkém přebytku kyslíku bude nejpravděpodobněji tvořen oxid s největším obsahem kyslíku a to je Fe2O3. Souvislost s těmi molárními teply mi ale nějak unikla - jednodušší bude ukázat to na výhřevnosti, kterážto je vlastně spalným teplem, přepočteným na kilogram látky (a otočené znaménko ).. u uhlíku je výhřevnost 32,8MJ/kg a u železa pokud dobře počítám asi 6,7MJ/kg (za předpokladu že hoří na Fe3O4), tudíž uhlík je mnohem výhřevnější při reakci s kyslíkem nežli železo a je tedy podstatně lepším palivem. Navíc uhlík bude hořet přednostně a spotřebovávat kyslík který by jinak byl k dispozici pro železo.
Jako zásadní problém s uhlíkem bych tím pádem viděl tady již popisované nauhličování svářeného/řezaného matroše.
PS: tam kde hoří železo, tam je to pro mě PYRO snad až moc
Opravdu zkušený pyrotechnik nemá ruku...
No právě - já jsem upřímně řečeno nikdy moc nepochopil diagram oceli, různý ty oblasti austenitu, feritu, perlitu, bainitu, ledeburitu, cementitu, martenzitu a dalších modifikací oceli. Ale v podstatě se vždy jedná o roztok (?) uhlíku (a/nebo jiných prvků) v železe a záleží nejen na obsahu C ale i na velikosti a tvaru krystalů.
- Přílohy
-
- zelezo-uhlik.gif (25.75 KiB) Zobrazeno 41517 x
- kerut
- Příspěvky: 263
- Registrován: čtv 08. úno 2007, 16:51
- Bydliště: ZOO Springfield
- Kontaktovat uživatele:
jee fuj to je ale hnusnej diagram
jde o krystalovou strukturu ktera se meni s obsahem uhliku v roztoku, popravde sem to nevidel uz par let tze nechci kecat, ale napr. u martensitu je uhlik uzavren uvnitr krychlicky coz mu dava exelentni vysokopevnostni parametry... a pod...
jinak samozrejme viz Cernoch I tam je to velmi dobre popsany
EDIT: http://www.vscht.cz/met/stranky/vyuka/l ... li/fec.htm
jde o krystalovou strukturu ktera se meni s obsahem uhliku v roztoku, popravde sem to nevidel uz par let tze nechci kecat, ale napr. u martensitu je uhlik uzavren uvnitr krychlicky coz mu dava exelentni vysokopevnostni parametry... a pod...
jinak samozrejme viz Cernoch I tam je to velmi dobre popsany
EDIT: http://www.vscht.cz/met/stranky/vyuka/l ... li/fec.htm
Fe-Fe3C
Kolega kerut mně kapku předběhl, je to rochu OT, tak jenom spec. pro Mr. Buka
Předně - při řezání jsou všechny diagramy OFF.
Pro názornost přikládám lepší obrázek z wikipedie:
Rovnovážný diagram Fe-Fe3C je jedna z částí soustavy železo-uhlík a platí pouze při pozvolném ochlazování roztaveného železa. Pro kalení (resp. velmi prudké změny ochlazovací teploty) atd. jsou určeny jiné diagramy, označované jako IRA a ARA, ale fungují stejně. Obecně pro technickou praxi má smysl obsah uhlíku do cca 6%, přičemž nad 2,14% obsahu hovoříme o litinách.
Úlohou samotného diagramu je pak zmapovat především ISOTERMICKÉ reakce, jež se významně podílí na výsledných mechanicko-fyzikálních vlastnostech oceli, při tepelném zpracování > hovořme o technologických procesech: kalení, žíhání, popouštění. Řezání sem tedy určitě nepatří.
Jak kolega správně nastínil a odtušil, z diagramu lze určit přeměny eutektické slitiny Fe-Fe3C, za působení konstatní teploty, jež má významný vliv na charkter vyloučeného krystalového (jinak amorfního) uhlíku - velmi sprostě řečeno: výsledný tvar vzniklého krystalu, nebo směsí krystalů bude nejvýznaměji ovlivňovat vlastnosti získané oceli.
Horní část diagramu tvořená vrcholy křivek ACD - tvoří taveninu (eutektikum) tzv. likvidus - je patrné z osy Y (teplota)
Křivky s těmito vrcholy určují hranici počátku tuhnutí.
Spodní část, tvořená body AECF - tvoří již ztuhlou formu - tzv. solidus.
Čili, a k max. zjednodušenému vysvětlení pojmů cementit, perlit, austenit, ledeburit atd. - jejich základem je přítomný ferit (Fe3C), jenž je látkou silně metastabilní a jehož výsledná forma závisí na čase a teplotě, v jaké byl utvořen. Jednotlivé názvy představují různé formy feritu, vzniklé vykrystalováním podle některé z diagramových křivek. Tyto jsou pak přítomny i v různých směsích atd. - viz. např. Ledeburit jenž sestává z 51,4 % austenitu/feritu a 48,6 % cementitu.
Doufám, že jsem to alespoň vzdáleně a jakž takž srozumitelně vysvětlil. Problematika je, samozřejmě, o dost obsáhlejší a "netočí" se jenom kolem jednoho diagramu. Nejlepší informace lze získat v učebnicích metalurgie, nebo strojírenské technologie - tuším ročník I. a II. pro SPŠ.
Kdo to chce nastudovat pro vlastní potřebu, nechť pohlédne na tento, poměrně srozumitelný výklad:
http://referaty-seminarky.cz/rovnovazny ... m-fe-fe3c/
Nebo něco méně na wiki:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Bin%C3%A1r ... uhl%C3%ADk
Derrick
PS: vzkaz pro Buka - proberem to příležitostně v hospodě!
Předně - při řezání jsou všechny diagramy OFF.
Pro názornost přikládám lepší obrázek z wikipedie:
Rovnovážný diagram Fe-Fe3C je jedna z částí soustavy železo-uhlík a platí pouze při pozvolném ochlazování roztaveného železa. Pro kalení (resp. velmi prudké změny ochlazovací teploty) atd. jsou určeny jiné diagramy, označované jako IRA a ARA, ale fungují stejně. Obecně pro technickou praxi má smysl obsah uhlíku do cca 6%, přičemž nad 2,14% obsahu hovoříme o litinách.
Úlohou samotného diagramu je pak zmapovat především ISOTERMICKÉ reakce, jež se významně podílí na výsledných mechanicko-fyzikálních vlastnostech oceli, při tepelném zpracování > hovořme o technologických procesech: kalení, žíhání, popouštění. Řezání sem tedy určitě nepatří.
Jak kolega správně nastínil a odtušil, z diagramu lze určit přeměny eutektické slitiny Fe-Fe3C, za působení konstatní teploty, jež má významný vliv na charkter vyloučeného krystalového (jinak amorfního) uhlíku - velmi sprostě řečeno: výsledný tvar vzniklého krystalu, nebo směsí krystalů bude nejvýznaměji ovlivňovat vlastnosti získané oceli.
Horní část diagramu tvořená vrcholy křivek ACD - tvoří taveninu (eutektikum) tzv. likvidus - je patrné z osy Y (teplota)
Křivky s těmito vrcholy určují hranici počátku tuhnutí.
Spodní část, tvořená body AECF - tvoří již ztuhlou formu - tzv. solidus.
Čili, a k max. zjednodušenému vysvětlení pojmů cementit, perlit, austenit, ledeburit atd. - jejich základem je přítomný ferit (Fe3C), jenž je látkou silně metastabilní a jehož výsledná forma závisí na čase a teplotě, v jaké byl utvořen. Jednotlivé názvy představují různé formy feritu, vzniklé vykrystalováním podle některé z diagramových křivek. Tyto jsou pak přítomny i v různých směsích atd. - viz. např. Ledeburit jenž sestává z 51,4 % austenitu/feritu a 48,6 % cementitu.
Doufám, že jsem to alespoň vzdáleně a jakž takž srozumitelně vysvětlil. Problematika je, samozřejmě, o dost obsáhlejší a "netočí" se jenom kolem jednoho diagramu. Nejlepší informace lze získat v učebnicích metalurgie, nebo strojírenské technologie - tuším ročník I. a II. pro SPŠ.
Kdo to chce nastudovat pro vlastní potřebu, nechť pohlédne na tento, poměrně srozumitelný výklad:
http://referaty-seminarky.cz/rovnovazny ... m-fe-fe3c/
Nebo něco méně na wiki:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Bin%C3%A1r ... uhl%C3%ADk
Derrick
PS: vzkaz pro Buka - proberem to příležitostně v hospodě!
- Přílohy
-
- Diagramm_slouceniny_CZ.jpg (95.92 KiB) Zobrazeno 41495 x
- kerut
- Příspěvky: 263
- Registrován: čtv 08. úno 2007, 16:51
- Bydliště: ZOO Springfield
- Kontaktovat uživatele:
ta pevnost ve svaru je tak jako tak naprosto specifickej pruznostne-pevnostni obor a ke zmenam struktury dojude hlavne svarovanim a jestli to predtim bylo rezany plamenem nebo pilou je pak asi jedno. Troufnul bych si troufl tvrdit ze:
1/ se do struktury materialu tolika uhliku rozhodne nedostane (to by se musel roztavit)
EDIT - mysleno jako ze muze dojit k zihani nebo i lokalnimu zakaleni (i kdyz rezat uslechtily ocely plamenem je asi prasarna..) ale ne k difuzi uhliku do materialu...
2/ kdyz uz tak oblast bude fakt minimalni.. spis tam zustanou po rezani nataveny "kapky" materialu a ty na tom se strukturou a pevnostnima vlastnostma budou dost podobne jako samotna housenka svaru
1/ se do struktury materialu tolika uhliku rozhodne nedostane (to by se musel roztavit)
EDIT - mysleno jako ze muze dojit k zihani nebo i lokalnimu zakaleni (i kdyz rezat uslechtily ocely plamenem je asi prasarna..) ale ne k difuzi uhliku do materialu...
2/ kdyz uz tak oblast bude fakt minimalni.. spis tam zustanou po rezani nataveny "kapky" materialu a ty na tom se strukturou a pevnostnima vlastnostma budou dost podobne jako samotna housenka svaru
Vzhledem k hlavnímu využití této metdy při destrukčních pracích je ovlivnění složení materiálu celkem nepodstatné. Pokud tedy stejně dobře řeže prut z čistého Fe i z nějaké 10xxx či 11xxx, tak není co řešit. Já měl jenom obavu, aby to třeba nějak víc neprskalo, nebo nejiskřilo. To by mohlo práci znepříjemňovat. Pokud jde o řezání materiálu pro další výrobu, tak bych zvolil plamen, plasmu, laser, vodní paprsek, nebo drát. Zde probíranou metodu bych využil hlavně pro tu destrukci .... tam to musí být paráda. Jenom ta spotřeba O2 bude asi nepříjemně velká a pro praktické nasazení v terénu dost omezující.
Již dnes se máme lépe než zítra
http://www.sobestacnost.cz
http://www.sobestacnost.cz