Snadno tavitelné kovy

Mr.Beer · Příspěvek od **Mr.Beer** » sob 02. kvě 2009, 20:06

Eutektická slitina kovového sodíku a draslíku je kapalina s obsahem 24% sodíku v slitině a tuhne při 12,6°C. [A. A. Šidlovskij : Základy pyrotechniky]
Jinak ta slitina je meziproduktem při výrobě K. Její poměry nevím. [Chemie prvků 1 - Greenwood]

No já bych spíš navrh metodu tavení pod petrolejem v olejové nebo pískové lázní?

petrsx01 · Příspěvek od **petrsx01** » sob 02. kvě 2009, 20:46

Info o NaK je i na wikipedii http://en.wikipedia.org/wiki/NaK

A ta metoda tavení pod petrolejem teoreticky to možná možné je ale prakticky to vidím dost špatně. Dosáhne petrolej teploty nutné ke vzniku této slitiny aniž by se vznítil? Nebude NaK při vyšší teplotě s petrolejem reagovat?

Mr.Beer · Příspěvek od **Mr.Beer** » sob 02. kvě 2009, 20:51

O nějaké rci pochybuju a s tím vznícením, na el. vařiči to nehrozí, ale chce to dělat veknu. Na má t.t. něco kolem devadesáti a K kolem sedmdesáti. Takže myslím, že v tom problém není.

petrsx01 · Příspěvek od **petrsx01** » sob 02. kvě 2009, 21:02

No s tím asi problém nebude, ale nebude ta slitina reagovat s tím petrolejem?
Protože třeba cesium se pod petrolejem smí uchovávat pouze pár hodin poté je zcela zoxidováno.
Aby se nestalo něco podobného zvlášť za vyšších teplot.
Jinak ta moje metoda je na předvedení vlastností NaK myslím dostačující, pokud někdo chce vyrábět větší množství, dělal bych to pod nějakou inertní atmosférou např. dusíku.

viz wiki:
Unlike lithium and sodium, however, potassium should not be stored under oil indefinitely. If stored longer than 6 months to a year, dangerous shock-sensitive peroxides can form on the metal and under the lid of the container, which can detonate upon opening. It is recommended that potassium, rubidium or caesium not be stored for longer than three months unless stored in an inert (oxygen free) atmosphere, or under vacuum.

Maniak · Příspěvek od **Maniak** » ned 03. kvě 2009, 15:57

No tady ale nejde o žádnou reakci s petrolejem

Petrolej jakožto směs rozličných alkanů nemá jak reagovat s alkalickými kovy.. rozhodně petrolej sá mo sobě neoxiduje alkalické kovy

problém je jen v kyslíku, kterej se do něj může dostat ze vzduchu (tak jako do jakékoliv jiné kapaliny..) a následně reaguje s těmi kovy.
Takže pokud se omezí kontakt onoho petroleje se vzduchem, popř. se to nechá probublávat dusíkem, nevidím v tavení alkalických kovů pod petrolejem žádný problém.

petrsx01 · Příspěvek od **petrsx01** » ned 03. kvě 2009, 16:25

Aha jsem to špatně pochopil myslel jsem že petrolej s tím může nějak reagovat.
Ale musím uznat že se mi to zdálo divný myslite že je opravdu možné aby po delším skladování se utvořili nějaké výbušné sloučeniny, stalo se někdy někomu, že mu vybuchla láhev s draslíkem?
Ale stejně asi není důvod NaK vyrábět pochybuju že někdo doma má nukleární reaktor a na sušení se dá využít plno jiných látek.

Maniak · Příspěvek od **Maniak** » ned 03. kvě 2009, 21:33

No nějaké vybuchnutí lahve je podle mě nesmysl. Draslík pod olejem je spíš olezlej nějakou směsí oxidů a hydroxidu. Peroxid draselný který by se snad teoreticky taky mohl vytvořit není sám o sobě výbušný, jen je dost brutusní oxidovadlo. Tudíž pokud by se hypotetický peroxidy olezlý kus draslíku vytáhl a řezal, mohl by se na něm ulpělý olej s tím peroxidem zkamarádit a třeba zahořet, ale vybuchnout asi těžko.. Záleží kdo si co pod daným termínem představuje

Mr.Beer · Příspěvek od **Mr.Beer** » pon 04. kvě 2009, 11:47

no u draslíku bych to viděl spíš na hyperoxid, ale nevím jak KO2 je moc brutální. Těchto rcí bych se ale nebál. S draslíkem klidně nechají na školách pracovat patnáctiletý fagany a nikdo na to nic neřekne. Nemá smysl tady vymýšlet nějaké tragické konce. Pokud někomu vybuchl K, když ho krájel ať se o svoje zážitky podělí.

Thrax · Příspěvek od **Thrax** » čtv 07. kvě 2009, 13:50

Nevíte co by se stalo,kdyby se ta NaK slitina rozprášila sprayem?
Třeba by se ten aerosol choval jako samozápalný vzdušnou vlhkostí.

petrsx01 · Příspěvek od **petrsx01** » čtv 07. kvě 2009, 17:23

Samozápalné by to s největší pravděpodobností bylo.Někde jsem dokonce slyšel že když pustíte kapku NaK tak shoří před dopadem na podlahu.A takhle jemný aerosol by měl tak malý reakční povrch, že by se měl samovolně zapálit.
Ale nevím jak by se ti to povedlo rozprášit jde o dost hustou kapalinu.

Thrax · Příspěvek od **Thrax** » pát 08. kvě 2009, 15:18

Zeptám se na něco jiného-jde mi o bronz nebo mosaz na odlévání,otázkou je,jak snížit bod tání.Normálně je to mezi 8-900 C.Když se zvyšuje obsah cínu v bronzu,tak je slitina od 15%Sn velmi křehká a stříbřité barvy (zrcadlovina),což není dobré.To už by měla lepší vlastnosti Zn slitina ZAMAK 2 .Takže to musí být slitina se zachováním %Sn,ale s nějakou příměsí podobnou Woodovu kovu,jako je kadmium nebo vizmut .Nevíte někdo,jestli existuje nějaké Cu eutektikum žluté barvy s přijatelnou pevností?

pongo94 · Příspěvek od **pongo94** » pát 29. kvě 2009, 13:44

Zdar ludia ,prednedávnom sa mi dostal do ruky teplomer naplneni zliatinou gália,cínu a india neni ho tam veľa ale aspom niečo

.Neviete ako ho čo najlepšie otvoriť ?Viem že niektorýý tak získavajú Hg na fulminát čiže už maju z otváraním skúsenosti

.
Pongo

Dora · Příspěvek od **Dora** » pát 29. kvě 2009, 14:17

Ten dotaz je formulovaný podivně - jako bys chtěl ten teploměr obsahujcí slitinu galia otevřít a získat z něj snad rtuť ?
Ta slitina galia ti na vzduchu bude pomalu oxidovat a ulpívat na normálním skle takže s ní moc srandy neužiješ...
Jinak otevřít - narušit např. karborundem nebo pilníčkem na ampulky kousek toho teploměru a ulomit / urazit. Ale musí se to umět, jinak se někdo pořeže

Příjde mi škoda toho teploměru...

Aslan · Příspěvek od **Aslan** » sob 30. kvě 2009, 01:47

No, osobně bych nikdy nepoužil rtuť z teploměru.
Za prvý: nikdy nevíš co je tam přesně za příměsi a za druhý: nikdy se ti nepodaří ji úplně přečistit.
Co jsem tak četl, tak fulminát Hg je sice jemně nedudkliivý na určité podměty, ale pořád je to lepší než třeba fulminát Cu a jiný.